Jak jsem si vzala Maxe.....

Dneska - 29.12.2019 - je to přesně rok, co jsem si ze zlínského útulku dovezla domů pejska. Všichni víme, že osudy psů z útulku jsou mnohdy velmi neradostné. Někdy není úplně možné zjistit, co se pejskovi stalo, odkud přišel, co má za sebou, co zažil a prožil, kdo se podílel na jeho výchově, co má či nemá rád apod. Pejsci by potřebovali daleko větší péči, než je útulek schopen zvládnout. Personál se snaží seč může. Jsou hodně odkázáni na pomoc z venku. Lidé milující pejsky a kočičky sice přispívají, vozí věci, krmení, pamlsky, venčí ve vyhrazený čas, ale to, co chybí a co není možné zvládnout a být v silách jednoho útulku, zvířátkům prostě chybí - je bezpodmínečná a všudypřítomná láska jedné a jeho vlastní "smečky."  

Bylo to mezi svátky v r. 2018, kdy ve mně dozrálo rozhodnutí, vzít si pejska ze zlínského útulku. Protože jsem toto nikdy neudělala, dřív jsem měla pejska od štěněte, nevěděla jsem až tak úplně, do čeho jdu. Byla sobota 29.12.2018, když jsem si jela vyzvednout pejska Rexe. Na první pohled sympaťák, vstřícný a natěšený. O jeho původu se nic moc nevědělo, jen to, že byl odchycen v Buchlovských horách. Dle útulku mělo jít o křížence špice a jezevčíka. Když jsem podepisovala papíry o převzetí , paní mi ještě stihla říct, že už byl jednou v péči nějakého muže, který jej vrátil, protože ho chtěl či snad i měl pokousat. Při pohledu na Rexe se mi tomu moc nechtělo věřit......a tak jsme v podvečer přijeli domů. 

Jeho jméno mi k němu vůbec nešlo a tak jsem si dovolila Rexe přejmenovat na Maxe, když už má mít nový život, tak i s novým jménem. V autě se choval způsobně, byl v klidu, vůbec se nebál a nedivočil. Později jsem zjistila, že musel být zvyklý jezdit, sám naskočil, vyskočil až po povolení. Dost dlouho spal s téměř otevřenýma očima, byl neustále ve střehu, měnil místa, nemohl se usadit.

Pejska jsem nechtěla mít venku u boudy, takže jsem počítala s tím, že bude doma. Tam jej čekala výzva v podobě domácí kočky Lízy. Teritorium si rozdělili a občas sváděli boje o to, kdo kde bude atd. Max žral granule kočce, kočka si dovolila jít k jeho misce, ale to jí vůbec nedovolil. Žabomyší války mezi nimi trvaly asi půl roku, dodnes mají teritorium rozdělené, i když jsou chvíle, kdy je načapu, že jsou oba ve stejné místnosti. A úplně v klidu :-)

O Maxovi jsem tedy nic nevěděla. Jeho stáří se ohadovalo na 2-3 roky, ale vzhledem k tomu, že ještě vyrostl, mu muselo být méně. Téměř všichni pejsci v útulku trpí trávicími potížemi a průjmy. Jednak se často mění strava, i když v útulku apelují na dárce, aby kupovali stejné značky granulí, které útulek preferuje, a jednak to, že mnozí pejskové se na procházku ven vůbec nedostanou anebo jdou a to, jak se obrovsky těší, jim způsobuje veliký stres. Tak obrovský, že hned mají průjem.  To byl zrovna případ i Maxe, začal už v útulku při předání na procházku a to nucení jej provázelo ještě mnohokrát na ní.

Hned první večer po příjezdu jsem si vysloužila od Maxe prokousnutí brady. Bylo to na pár stehů, rány jsem zvládla ošetřovat produkty Energy a později i Justu, hojily se však dlouho . Útok byl bez důvodu. Původně jsem myslela, že to bylo sklenkou vína kterou jsem vypila, ale mnohem později mi došlo, že to až tak není. Ležela jsem v polostínu na gauči a Max přiskočil a sklonil se nade mne. První útok byl na bradu. Rychle jsem se zvedla a naštěstí vzápětí druhý útok schytaly vlasy, kdy se opět chystal do mě zakousnout. Vytrhl mi "jen" vlasy. Byla jsem v realitě a v totálním šoku. Zraněná, bolavá a vystrašená. Se spoustou myšlenek v hlavě, nejdřív z pozice oběti ( co jsem to udělala, proč zrovna já, mám ho vrátit...?), později z pozice zodpovědného nového majitele ( jsem schopna mu vůbec pomoct, mám na to dost sil , zvládneme to ? - po pravdě, tahle otázka ještě přišla mnohokrát......

Díky vstřícnému a milému chování Maxe byste totiž vůbec neřekli, že toho je schopen. Musel se cítit ohrožen. Až mnohem později jsem se dozvěděla od pana veterináře, který jej v útulku očkoval, že to je "ten pes, co bezdůvodně vyjíždí, aniž by se mu něco dělo a měl k tomu oprávněný důvod, takový "uzlíček nervů". Bylo před námi hodně výzev.....

Max od začátku miloval procházky. Je to přírodní pes. Neustále stopuje a velmi  mu voní fenky, no aby ne. K pejskům je vstřícný, nevyvolává konflikty. Protože jsem se jej bála pouštět bez vodítka, přeci jen jsme se ještě neznali, Liduška H. mi zapůjčila stopovací vodítko, které mu umožnilo daleký výběh a přitom jsem já měla kontrolu, že mi neuteče.

Zpočátku si moc nehrál. Potřeboval se spíš někam schovat a být si v klidu. I dnes to tak občas má, ale to známe určitě všichni. Dneska už má spoustu hraček, dokáže s nimi pěkně blbnout  a užívat si to. Využívám i ty, které podporují jeho inteligenci a nutí ho přemýšlet. Našla jsem na netu inspiraci a inteligentní hry pro psy......

Od začátku nás trápil průjem. Byl  permanentní a vytrvalý, nepomáhala ani dieta - vařená strava - rýže + krůtí maso + mrkev ( po kuřecím měl průjem taky - proto krůtí ), vyzkoušeli jsme různé granule, měl 2x antibiotika, která to chvilku eliminovala, na homeopatika zpočátku nereagoval dobře , stejně tak na produkty Energy.....na chvíli zabraly granule Yoggies, za studena lisované a jejich bezlaktózové jogurty. Po zhuba 3 měsících přišel zlom a ze dne na den je Max už nechtěl. Takže nastalo zase hledání nových granulí. Max byl ochoten sežrat cokoliv, na co přišel. Zpočátku lezl i do odpadkových košů, žral voňavé obaly od salámů, tlačenky, mockrát jsem mu to tahala z tlamy. Musel být krmen i normálním jídlem, protože v kuchyni by nejradši vařil. Venku je lovec, takže nemá problém si ulovit myš a ihned ji sežrat. To se jen modlím, aby nebyla otrávená.

Někdy to u nás vypadá komicky, protože kočka si přinese domů ulovenou myš, aby se pochlubila, myš je ještě omámená, přesto žije, kočka si s ní hraje, a jakmile myš zapíská, Max vyskočí, myš sežere, a kočka jen hledí, kam myš zmizela......:-)

Až jsem na konci října 2019 přišla na preparát Tasectan kids - pro děti, který je na dětské průjmy. Je to vysypávací prášek, bez chuti, který jsem vždy vsypala do trochy bílého jogurtu. Něco jako Smecta ( po ní měl ale průjem, složení jsem neporovnávala, spíš jsem chtěla něco bez příchuti, Smecta je totiž ochucená ) A ono to zabralo !

Do toho jsme nasadili pre -a probiotika, také vysypávací pytlíčky,  a bezlepkové granule Starvity. Max musel být dřív krmen mini granulemi, protože je má radši, než ty větší.....ale teď - v prosinci 2019 - si troufám říct, že jsme našli, co jsme potřebovali. Max dostává už občas i vařené maso, kosti, zeleninu, a už průjmem nereaguje. Jediné, co jsme museli hodně odbourat jsou běžné psí pamlsky a masové konzervy, byť sebelepší, způsobovaly mu průjem. Snese občas klasický piškot ( po psím má průjem ), bezlepkové Yoggies pamlsky - směs a kostičky lisované za studena.

Ovšem, co si budeme povídat, kořenem všech zdravotních potíží u Maxe byl stres. To byla další obrovská výzva. Hodně mi pomohly Bachovy esence, které jsem namíchla na míru a přidávala do pití. Začínala jsem antistresovými a postupně je měnila za ty, které podporují důvěru a nechávají minulost za sebou.....  Max mě  během roku ještě 3x kousnul - dělal to bez varování, když měl pocit ohrožení nebo, že se mu děje něco nepatřičného. Takže i vytahování klíštat byl problém. Na to se osvědčily homeopatika ( Apis melifica, Ledum palustre a Hypericum perforatum ) a 31 bylin ( nebo Tea tree ) z Justu, který jsem nanášela za uši, mezi lopatky, do slabin. Umytí pokaděné zadnice jsem vychytala tak, že za současného mytí dostával pamlsky. Dneska už používám metodu "pozitivní motivace", čili neříkám, co nesmí, ale odměňuji za to, co dělá správně.  by pochopil, co dělá správně. Je to proces učení, který stále trvá. Čím víc bude v klidu, tím rychleji mu půjde učení a bude k němu ochoten. K tomu mi pomohly hodně i videa či knihy.
Nejzásadněji tyto dvě, které vidíte na obrázku.......

První je o speciálních léčivých dotycích, vřele ji doporučuji všem majitelům pejsků, funguje to opravdu skvěle. Pokud navíc využíváte Reiki energii, což jsem dělala od začátku, co jsem si Maxe dovezla, máte velmi cenného pomocníka.

Druhou knížku jsem si koupila po shlédnutí několika videí Cesara Millana a některé z rad také aplikovala. Na začátku pomohlo i  jeho speciální vodítko.....

Během soužití s Maxem jsem si všímala, co vše ovlivňuje jeho psychiku:

Když to shrnu a podívám se na to z pohledu čínské medicíny - nejvíc zatíženým orgánem jsou u něj játra a ledviny. Během roku se nám podařilo o dost zlepšit jejich funkci.  Z homeopatik volím Nux Womicu 9 ch ( pozře kuličky bez potíží a má je rád, je to detoxikační prostředek, doplňuje vodu do organismu a posiluje játra ) a Relaxin z Energy ( dávám na piškot, celkově zklidňuje ). Do vody dostává 4 kapky Fytominerálu, což je 64 minerálů, takže komplex posilující celkově. Max vyrostl, zpevnil se a ještě mu zhoustla srst. Tím vším se mu zlepšuje i stav vazů a šlach a ujde delší trasy. Zpočátku jsem volila dlouhé procházky, protože jsem si myslela, že mu to udělá dobře, ale opak byl pravdou. Na jaře se chystáme  začít běhat.

Po další homepatikách sahám v případě nějakých psychických či fyzických výkyvů, které se prostě tu a tam objevují. ( žravost - touha po jídle, nadměrná závislost atd. )
K tomu mi pomáhá velmi web www.svethomeopatie.cz

Celkově je z Maxe pohodový pejsek, který si užívá život a i když ještě nemá úplně 100% víru v to, že může žít šťastný život, pracujeme na tom společně oba dva.:-)

Tento článek jsem chtěla napsat jako poklonu Maxovi, že to se mnou nevzdal, a také pro všechny pejskaře, které trápí podobné problémy. Klidně mi napište, když budu umět, ráda vám pomohu či poradím. Učím se stále.....

Přeji všem pejskům šťastnou a láskyplnou rodinu <3

29.12.2019